
Objevte sílu polyvagální teorie v každodenním životě
Víte, jaký je rozdíl mezi tím být v bezpečí a cítit se v bezpečí? Pokud si myslíte, že žádný, kniha Náš polyvagální svět vám otevře oči – jemně, lidsky a vědecky zároveň. Stephen W. Porges spolu se svým synem Sethem vytvořili dílo, které překlenuje propast mezi neurovědou a každodenním životem. A právě v tom tkví její síla.
Co je polyvagální teorie a proč by vás měla zajímat?
Polyvagální teorie zní na první poslech jako další komplikovaný koncept, který patří do učeben lékařských fakult. Jenže autoři to vzali z opačné strany. Vysvětlují nervovou soustavu jako příběh – příběh o tom, jak se naše tělo ladí podle toho, zda se cítíme v bezpečí, nebo ohrožení. A jak se na tomto ladění podílí bloudivý nerv (nervus vagus) – tichý dirigent, který propojuje srdce, střeva, mozek i emoce.
Kniha je rozdělena do dvou částí: první nás vede dovnitř těla, do jeho fyziologických reakcí, a druhá ukazuje, jak tyto znalosti aplikovat „venku“, tedy v práci, ve škole, ve vězení či během pandemie. To, co by jiný autor mohl snadno převést do suchopárného výkladu, je zde plné obrazotvorných příměrů (Hulk jako ilustrace autonomních stavů je k nezaplacení) a příkladů z reálného života. Kniha je napsaná s citem a lidskostí, ale zároveň neztrácí svou vědeckou věrohodnost.
Kniha o traumatu, která přináší porozumění, ne diagnózy
Čím mě kniha oslovila nejvíce? Upřímností a soucitem, se kterým mluví o traumatu. Polyvagální teorie přináší zásadní poznatek: trauma není jen „v hlavě“. Je to fyziologický stav, změna v těle. A to, že někdo při nebezpečí „zamrzne“, neznamená slabost – je to automatická, tělem řízená reakce. Tato jednoduchá pravda má potenciál změnit přístup k obětem násilí, psychickým poruchám, ale i k sobě samým.
Kniha ale není jen o těžkostech. Naopak. Je plná naděje. Ukazuje, že existují cesty ven. Že když si začneme všímat, kdy se cítíme bezpečně – třeba v rozhovoru, v dotyku, v tichu – můžeme vědomě podpořit své uzdravování. Ne přes výkon nebo přemáhání, ale skrze propojení a laskavost.
Věda, která se čte jako příběh
Co se mi líbilo nejvíce? Styl psaní. Text je přístupný, místy vtipný, plný metafor, které si zapamatujete. Autoři se nezdráhají použít hovorové výrazy, oslovují čtenáře přímo a nabízejí mu porozumění místo pouček. To je vzácné. Kniha je navíc přehledně členěná, s glosářem pojmů, rejstříkem a jasnou strukturou – ideální i pro ty, kdo si rádi dělají poznámky nebo se k textu vracejí.
Pro koho je kniha určena
Komu bych knihu doporučila? Prakticky každému. Pokud jste terapeut(ka), učitel(ka), matka či otec, partner(ka), člověk, který někdy cítil úzkost nebo jen touží pochopit, co se děje uvnitř nás – je to kniha pro vás. A zvlášť, pokud jste si někdy říkali: „Proč reaguju takhle? Co se to se mnou děje?“ Tady možná najdete odpověď.